PODAŘÍ SE ŽIHADLŮM POPRVÉ V HISTORII ZASKOČIT VSETÍNSKÉ?
Východní skupina druhé hokejové ligy má 13.2. 2016 na programu další kompletní kolo a to již s pořadovým číslem 42. Její klasický kolotoč bude již brzy vyšperkován boji v play-off i play-out, ale do završení základní části přesto ještě chybí odehrát tři zápasy. Rozpis soutěže určil na zmíněný den Žihadlům jednoho z nejatraktivnějších soupeřů vůbec, konkrétně Valašský hokejový klub ze Vsetína, nacházejícího se momentálně na druhém místě tabulky doprovázeného těmito statistikami: 26-1-5-9, 191:(druhý „moravský“ útok):114 (třetí obrana na Východě), 85b. Proti tomuto soupeři se Žihadlům prozatím nepodařilo urvat jediný bod, leč v přetahované s Novým Jičínem o šestou příčku by se nějaký hodil opravdu akutně. Vhození úvodní buly je naplánováno na (pro Valachy tradičních) 17:30 hodin.
Počátky sportovního hnutí ve Vsetíně se datují již od začátku 20. století, kdy zde byl založen „Ledový klub“ soustřeďující mj. zájemce o hry na ledě a krasobruslení. Pravidelně však začal svoji činnost vykonávat od roku 1938. První éra jeho vzestupu spadá do přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století, kdy se tehdejší Zbrojovka pohybovala (až do roku 1973) v 1. ČNHL (= české národní hokejové lize). Následovalo ovšem období slabších výsledků znamenajících nejprve pád do 2. ČNHL a v roce 1979 dokonce do Severomoravského (!) krajského přeboru. Na lepší zítřky se začalo blýskat v době rekonstrukce místního nekrytého kluziště. Skončila v roce 1984 a zahrnovala především zastřešení a rovněž komplexní zlepšení poskytovaného zázemí. Zmiňované skutečnosti se velmi rychle odrazily i do výkonů místních mušketýrů s hokejkami. Na konci ročníku 1986-87 se radovali z postupu do druhé ligy, přičemž domácí barážový mač s vítězem Jihomoravského přeboru Třebíčí sledovalo dech beroucích (více než) pět tisíc diváků!. Po změně politického systému v Československu se místním funkcionářům podařilo posílit ekonomický chod mužstva nalákáním silných sponzorů. S nimi v zádech Vsacané rozmetali na konci sezony 1990-91 ve finále družstvo ZVVZ Milevsko (5:3 a 14:4) a rázem se ocitli v 1. ČNHL. V důsledku posilování zkušenými hráči (především ze zlínské líhně) a postupné profesionalizace se stává generálním sponzorem firma Sezoos. V čele klubu se ocitají kontroverzní pánové Husička se Zubíkem, na střídačce impulsivní Horst Valášek a vypuká nejslavnější éra místního klubu, zakončená roku 2001 ziskem šestého titulu mistra domácí Extraligy. Po ní však nastávají roky ústupu. Jejich kraje jsou sice lemovány úspěšně zvládnutou baráží o udržení se v Extralize v roce 2006 proti HC Slovan Ústí nad Labem (4:2 na zápasy), ale již následující rok se do zdejší kroniky zapsal tím nejčernějším písmem. Asociace profesionálních klubů totiž rozhodla o jeho vyloučení z nejvyšší soutěže z důvodu zadlužení. V roce 2008 proto vsetínský „A“ tým mužů nepůsobil v žádné soutěži a před sezonou 2008-09 začal psát novou kapitolu své historie, konkrétně po odkupu druholigové licence od HC Blansko. Byl zařazen do skupiny Východ a až na nepovedený ročník 2010-11 se vždy probojoval do play-off. Nejlepších výsledků v této nejnapínavější části sezony dosáhl v posledních dvou letech. Předloni vypadl v semifinále s LHK Jestřábi Prostějov, vloni mu stopku vystavil až ve finále HC Zubr Přerov (2:3 na zápasy), který posléze postoupil až do 1. hokejové ligy. Skutečnost, že zdejší plány na lepší hokejové zítřky nejsou jen planým tlacháním dokazuje ta skutečnost, že místní radnice hodlá v příštích pěti letech investovat do rekonstrukce legendárního stadionu Na Lapači na padesát milionů korun, přičemž část prostředků se bude snažit získat formou státních či evropských dotací.
Valaši tedy mají na co navazovat. Vedení však neusnulo na vavřínech, udrželo většinu opor a už tak silný tým doplnilo forvardy Lukášem FINSTERLEM (28 z., 10+12, +7b v +/- systému) nebo Petrem DVOŘÁKEM (40 z., 17+33, +24b). Managementu se tak podařilo napravit všechny loňské nedostatky a sestavil družstvo prezentující se drtivým útokem, pevnou obranou a stabilními výkony brankáře. Nebýt třineckého „béčka“, byl by právě tento tým naprostým suverénem východní skupiny. Žlutozelení zažívají jednoznačně nejlepší období ve své novodobé historii a díky široce kvalitnímu kádru se jim problémy s nedostatkem hráčů obloukem vyhýbají. Vypíchnout je zapotřebí rovněž tu skutečnost, že prioritně spoléhá na vlastní odchovance tvořící v týmu drtivou většinu.
Vsacané do letošních soutěžních klání nevstoupili právě přesvědčivě. V prvním sice doma porazil Nový Jičín (5:1), ale poté následovaly tři porážky ve čtyřech zápasech (s Technikou 3:5, s Porubou 4:5 po samostatných nájezdech a ve Frýdku-Místku 3:0). V Den české státnosti však došlo ke konsolidaci a dosažení hledané herní pohody. To na Lapači nejdříve odnesl jasnou porážkou nováček z Kopřivnice (5:0) a obnovená střelecká chuť Valachů se následně promítla i do dalších devíti zápasů. V nich podlehli pouze v Hodoníně Drtičům (6:3) a doma překvapivě ztratili bod vítězstvím nad Karvinou 2:1 v prodloužení. Následovala opět porážka v Porubě 5:4 během prodloužení a doma se suverénním Frýdkem-Místkem (2:6). Tyto nezdary se jim ale podařilo rychle vykompenzovat venkovními výprasky Kopřivnice (1:6) i zesměšněním zcela neškodné Břeclavi (1:11). Představení na ledě Bobrů z ValMezu bylo, jak se na každé derby sluší, vyrovnané, ale na jeho konci byli přeci jen šťastnější hosté slavící vítězství 3:4. V následujících deseti mačích zaznamenali ztrátu s nepříjemným Hodonínem (3:5), buldočím Novým Jičínem (3:4 po samostatných nájezdech) a „tradičně“ i na ledě Rysů z Frýdku-Místku (3:5). V této pasáži sezony však též poprvé porazili Porubu (6:3), jasně přehráli brněnské Sovy (7:3) či totálně rozmetali hráz reprezentantů Valašského Meziříčí deklasujícím poměrem 12:0, což je mj. i nejvyšší domácí vítězství Valachů v historii obnoveného klubu (od roku 2008). V následujících deseti zápasech brali šestkrát tři body a to i v Kopřivnici po vítězství 1:5.
Tento zápas byl mimořádný pro zdejšího odchovance Adama MIKŠOVSKÉHO, který 28.10. 2014 (při utkání dvanáctého kola východní skupiny II. ligy na ledě Nového Jičína) zůstal po jednom z nevinně vypadajících soubojů ležet na ledové ploše. Čepel soupeřovy hole jej však zasáhla tak nešťastně, že mu vážně poranila pravé oko. Krátce po inkriminovaném okamžiku následoval rychlý převoz nemocnice ve Frýdku-Místku, kde podstoupil ještě týž večer náročnou operaci. Nakonec se mu podařilo integrovat se zpět do normálního života. Přestože mu těžké zranění znemožnilo pokračovat v kariéře (oficiálně se s ní rozloučil právě ve městě Tatrovek), stále žije hokejem a pomáhá jako asistent trenéra u juniorského týmu Vsetína.
Jeho následovníci ve zmiňované sérii doma nestačili pouze na Rysy z Frýdku-Místku, kterým po urputném boji podlehli 3:4 a venku na „prokleté“ celky Hodonína (3:6), Poruby (5:6 po samostatných nájezdech) a Nového Jičína (2:3 po samostatných nájezdech). Zápas s Rysy byl výjimečný z několika důvodů – oba celky do něj nastoupily v retro dresech, které připomněly sezonu 1990-91, v níž Vsacané postoupili do 1. ligy a v tehdejší prolínací části zdolali právě i Frýdek-Místek. Ve spolupráci s místní nemocnicí spojil VHK historickou reminiscenci s možností nejen bezprostředně po utkání prodat hrané dresy za 700,- Kč, ale výtěžek následně věnovat do Nadace dárců kostní dřeně společně s možností nechat se nově zapsat do Českého národního registru této životodárně důležité komodity, což je myšlenka vynikající a hodná následování. Minulá sobota však jakoukoliv sentimentalitu postrádala a naopak potvrdila, že Vsetínští jakoby se již v myšlenkách zaobírali vyřazovacími boji a závěr základní části dohrávají tak trochu z povinnosti. Duel s Břeclaví sice dotáhli do vítězného konce (3:2), ale předvedený výkon měl do ideálu daleko a získané tři body byly více dílem výkonu gólmana Hromady. Ve středečním derby u Bobrů na víkendovou nepohodu navázali a jelikož se od nich tentokrát odvrátilo i sportovní štěstí, dostavilo se vystřízlivění od nadšeně bojujícího soupeře v podobě výsledku 4:3. Lodivod Luboš Jenáček po jeho skončení neskrýval zklamání:„Neměli jsme dobrý vstup do utkání, potom jsme se sice zlepšili, ale za stavu 1:1 jsme měli určitě přidat víc gólů...Bez maximálního nasazení se však v této skupině dá prohrát s každým...Prostě ten hokejový pánbůh funguje tak, že když se v určité fázi utkání něco podcení, tak většinou odmění toho bojovnějšího...Máme teď tři zápasy na to, abychom se dali dohromady, a jsem přesvědčený, že v play-off bude naše hra vypadat jinak.“
Valachům se však, komplexní optikou viděno, i přes drobná zadrhnutí v posledních duelech stabilně daří a jejich aktuální pozice není rozhodně náhodná. Ostatně nejvyšší příčky okupují od samého začátku soutěžního ročníku a to prioritně díky své stabilní výkonnosti. Jestliže v první čtvrtině nashromáždili v jedenácti duelech 22 bodů, druhá byla pro žlutozelené ještě povedenější a přinesla o dva bodové zářezy více. Ve třetí části ukořistili dokonce bodů pětadvacet. Jejich momentální náskok na třetí příčku je osmibodový, na čtvrtou pak mají k dobru ještě pět bodíků navíc. Dalo by se tedy konstatovat, že důvody k rozpakům nejsou hmatatelné. Ale to není tak docela pravda. Kromě zmíněných klopýtnutí jsou varující i tyto - na lídra skupiny již ztrácí neuvěřitelných pětadvacet bodů, jelikož suverénní farma Třince ztrácí glanc jen náhodně a rozdíl obou celků připomíná v celkové tabulce hloubku Mariánského příkopu. Jedním z faktorů, proč tomu tak je, jsou i výsledky z domácího prostředí. Na Lapači dokázala totiž bodovat i žalostná Karviná, což by se v Polárce státi opravdu nemohlo. Zatímco v loňských sezonách platil vsetínský hokejový svatostánek za nedobytnou tvrz a soupeři se, pomyslně řečeno, třásli ještě před nástupem na led, nyní se domácí kluziště zdá být jakoby slabinou. Tuto situaci se snažil objasnit brankář Hromada: "Tady jde o to, že když hrajete doma, tak chcete hrát, útočit. Hlavně tým, co k nám přijede, ví, že máme nějaké postavení v tabulce a s tím spojenou sílu. Oni nám to ale prostě boří a čekají na nějakou chybu.“ Dalším vykřičníkem je také úspěšnost (či spíše neúspěšnost) Vsacanů proti soupeřům s top týmy. Z první pětice porazili pouze třikrát Techniku a jedenkrát Porubu, v ostatních jedenácti (!) případech odešel Jenáčkův soubor jako poražený. Nápadně tak vidíme, že všechna své vítězství nasbíral proti soupeřům od šestého místa dolů.
To, bohužel, dokazují i všechna střetnutí s našimi borci. K historicky prvnímu došlo 10.10. 2015 během 9. kola základní části skupiny Východ. Hosté o jeho osudu rozhodli prakticky již během první periody, kterou vyhráli 1:4 a až do konce zápasu si takto získaný náskok snadno udržovali a to až do jeho ukončení, kdy na ukazateli skóre zářily cifry 2:6 (za Žihadla uspěli David Horký a Filip Matějka).
Odveta ve sváteční Den boje za svobodu a demokracii 17.11. 2015 v rámci 20. kola se nesla v podobném duchu. V přesilovce nás sice dostal do vedení Lukáš Havel, leč domácí bleskově srovnali a do konce první periody si vytvořili dvoubrankový náskok, který ve druhé ještě vylepšili. V 50. minutě sice korigoval Martin Sobotka, ale více družině Jiřího Recha dovoleno nebylo a odjela poražena 2:4.
Trio vzájemného hokejového setkávání bylo završeno 6.1. 2016 v souvislosti s děním 31. kola. Přítomní fanoušci byli očitými svědky urputného boje, který nepostrádal atraktivní střety ani zajímavé kombinační akce. O výsledku se definitivně rozhodlo až v posledních minutách třetí části, kdy na konečných 2:4 pro hosty upravil při power-play Petr Dvořák. Pro úplnost konstatujme, že za černožluté skóroval Matějka s Romanem Mikešem.
Tým analyzovaného soupeře se od sezony 2008-09, kdy se objevil ve druholigové skupině Východ, spoléhá na relativní stálost kádru bez velkých otřesů. Tak tomu bylo i před letošním ročníkem, kdy vedení udrželo většinu opor, které měly největší zásluhu na loňské účasti Vsacanů ve finálových bojích. Týká se to především strážce tří tyčí Petra HROMADY (35 odchytaných zápasů, úspěšnost 90,26%, průměr 2,55 gólu/zápas, čtyři čistá konta), jednoho z hlavních faktorů i letos prozatím úspěšného tažení (jeho kolega Lukáš PLŠEK se v kleci ukazuje jen sporadicky – konkrétně do ní nastoupil pětkrát s úspěšností 89,51% a průměrem 2,76 gólu/zápas). Čtyřiadvacetiletý gólman se vloni dočkal i několika startů v barvách extraligového Zlína, kterého sužovaly problémy s tímto postem a rozhodně de potvrdil své kvality. Součástí mančaftu zůstaly vynikající individuality v obraně i útoku, kupříkladu trio zadáků Lukáš VRBA (31 z., 4+6, +9b), Michal NEDBÁLEK (39 z., 5+13, +23b), Jakub ŘEZÁČ (37 z., 2+11, +23b), který opepřil závěr posledního souboje se Žihadly prohranou šarvátkou s Markem Lupačem nebo velezkušená ikona sestavy Radim TESAŘÍK (36 z., 6+27, +23b) jehož mimořádná bodová potence je na jednačtyřicetiletého beka úchvatná. V útoku byl největší otazník nad Janem KOLAŘÍKEM, který loni v 52 zápasech zaznamenal 73 bodů (38+35) a bylo otázkou, zda nedá přednost zajímavější nabídce z vyšší soutěže. K tomu ale nedošlo a on tak i nadále zůstal jednoznačným tahounem ofenzivy Vsacanů, přičemž opět výrazně překračuje normu bodu na zápas čímž potvrzuje, že jeho loňská výkonnost nebyla rozhodně náhodná (40 z., 29+28, +32b). Když k němu připočteme jeho spoluhráče z formace Daniela VAŇKA (37 z., 14+30, +18 v +/-, momentálně na marodce s poraněným kolenem) a Františka ZÚBKA (39 z., 20+26, +21b) – pak dostáváme kompletní složení úderného komanda, které kosí obranné řady soupeřů. Za připomenutí zajisté stojí i výkony zmiňovaného Petra DVOŘÁKA a Ondřeje SLOVÁČKA (39 z., 13+30, +18b). Síla druhého nejproduktivnějšího útoku na Východě však byla v průběhu první čtvrtiny soutěže ještě vyztužena o místního odchovance a mládežnického reprezentanta Jindřicha ABDULA (na hostování do konce ročníku ze Znojma, respektive Třebíče - 26 z., 10+18, +22b) i nejlepšího střelce týmu ze sezony 2013/14 Reného KAJABU (18 z., 5+5, -3b) navrátivšího se z Prostějova (přičemž letos Vsetínským již dříve několikrát pomohl v rámci střídavých startů). Zatím posledními navrátilci jsou (po krátkém měsíčním hostování v Přerově z mateřského Zlína) David HRAZDÍRA (20 z., 7+8, +8b) a „ztracený syn“ - obránce Radim OSTRČIL (14 z., 3+3, +6b), který po odchodu z Lapače prošel extraligovou Kometou Brno, nejvyšší soutěž si zahrál i na Slovensku v Žilině a do nedávna působil na prvoligových kolbištích. Naopak do konce sezony byl na hostování do Valašského Meziříčí uvolněn zadák Zbyněk ŽABČÍK (na Lapači letos odehrál pouze dva mače) a stejným směrem počátkem prosince vyrazil forvard Martin KUBO (12 z., 1+6, +2b), jemuž zde byla původně vyřízena měsíční „hostovačka“, která se ovšem protáhla do konce soutěžního ročníku. Naopak se službami útočníka Davida JURÍKA (7 z., 0+0, -1b) na Valašsku již nepočítají.
Analyzovanému týmu hraje do karet rovněž ta skutečnost, že jeho momentální seznamu marodů čítá pouze dvě jména. Krom již zmíněného Vaňka na něm nalezneme již pouze zadáka Michala HRICIOWA (12 z., 1+6, +2b), který odpočívá v důsledku léčení zlomeného prstu. Lukáš VRBA, jenž zkolaboval během rozcvičky před střetnutím s Novým Jičínem 28.11. 2015, do zápasového kolotoče opětovně naskočil už v novoročním derby s Bobry. Na začátku února přibylo do stavu zraněných ještě jedno jméno - hlavní kouč Viktor Hlobil si zlomil nohu a vzhledem k dosud nespecifikované době léčby i jeho absence se dočasným asistentem Jenáčka stal zdejším fandům dobře známý bývalý hráč Miroslav Stavjaňa.
Aktuální pořadí kanadského bodování našeho týmu: ZDE
Delegace rozhodčích: Mgr. František Held (Vyškov) – Zbyněk Novák (Rožnov pod Radhoštěm), Vladimír Rožánek (Nový Jičín).
To nej... o soupeři:
Rok založení: 1904
Klubové barvy: zelená a žlutá
Největší úspěchy: 6x mistr nejvyšší české hokejové soutěže (1995-99, 2001)
Loňské umístění: 3. po základní části, 2. celkem, ve finále porážka 2:3 na zápasy s HC Zubr Přerov
Ve II. lize: 1973–1979, 1987-1991, 2008-dosud
Hala (kapacita): Zimní stadion Na Lapači (5400 míst, z toho 1700 k sezení), otevřen 1966, zastřešen 1982
Hlavní trenér: Viktor Hlobil, od 39. kola Luboš Jenáček
Asistent trenéra: Luboš Jenáček, od 39. kola Miroslav Stavjaňa
Kapitán: Daniel Vaněk (Jan Kolařík)
Asistenti kapitána: Jan Kolařík, Martin Ambruz
Průměr vstřelených branek: 4,66/zápas
Průměr inkasovaných branek: 2,78/zápas
Nejproduktivnější hráč: Jan Kolařík (57b – 29+28)
Nejlepší střelec: Jan Kolařík (29 gólů)
Nejlepší nahrávač: Petr Dvořák (33 asistencí)
Nejproduktivnější obránce: Radim Tesařík (33b – 6+27)
Nejlepší hráč v +/- bilanci: Jan Kolařík (+33b)
Nejtrestanější hráč: David Vítek – 95 trestných minut ve 36 zápasech
Nejvíce povedené utkání: 30. kolo, 3.1. 2016, vítězství nad Valašským Meziříčím 12:0
Nejméně povedené utkání: 41. kolo, 10.2. 2016, porážka ve Valašském Meziříčí 3:4
Nejlepší letoští série: 2x pět vítězství po sobě - 17. až 21. kolo + 28. až 32. kolo (v obou případech zisk 15 bodů)
Nejhorší letošní série: 4x dvě porážky po sobě (vždy ovšem zisk jednoho bodu)
Umístění v tabulce zápasů doma: 3. místo 20 13-1-2-4 94:54 43b
Umístění v tabulce zápasů venku: 2. místo 21 13-0-3-5 97:60 42b
Oficiální vebové stránky: ZDE
Vzájemná bilance (z pohledu Moravských Budějovic): 3 0-0-0-3 614 0b
Nejvyšší vítězství: -----
Nejtěsnější vítězství: -----
Nejtěsnější porážka: 2x 2:4 (17.11. 2015, 20. kolo II. ligy skupiny Východ ve VSE + 6.1. 2016, 31. kolo II. ligy skupiny Východ v MOB)
Nejvyšší porážka: 2:6 (10.10. 2015, 9. kolo II. ligy skupiny Východ v MOB)
Poslední soutěžní zápas: viz řádek nejtěsnější porážka – 31. kolo.
Pro ty, kteří nedorazí přímo na místo, bude připraven klasický textový online přenos ZDE.
Další zápasy 42. kola: v závorce uvedeno umístění v tabulce, aktuální forma v posledních pěti zápasech, V = výhra, P = prohra a za ní výsledky ze vzájemných střetnutí mezi oběma soupeři v letošním ročníku:
HK Nový Jičín (7, P-P-V-P-V) vs. HC Frýdek-Místek (1, V-V-V-V-V) – 3:11, 4:7, 2:6
SHK Hodonín (4, P-V-P-V-P) vs. HC Slezan Opava (8, V-P-V-V-P) – 3:4 SN, 2:1, 5:4
HC RT TORAX Poruba 2011 (5, P-V-V-P-V) vs. HC Kopřivnice (9, V-P-P-P-V) – 3:2 PP, 3:4 PP, 5:2
HC Technika Brno (3, V-V-P-V-P) vs. HC Bobři Valašské Meziříčí (11, V-P-P-P-P) – 5:4 PP, 1:0, 6:3
SK Karviná (12, P-P-P-V-V) vs. HC LVI Břeclav (10, P-P-V-P-P) – 0:1 SN, 4:3 PP, 2:4
