Historie

Historie hokeje v Mor. Budějovicích

Jak všichni dobře víme, lední hokej je typická zimní hra, k jejímuž provozování je nutná ledová plocha upravená na přírodním kluzišti nebo na zimním stadionu. Jelikož přírodní klimatické podmínky jsou a rovněž i v minulosti bývaly velmi nestabilní, činnost hokejistů a místního hokejového klubu byla poměrně nepravidelná. Závisela vždy na tom, zda se podařilo upravit přírodní kluziště nebo ne. Historie ledního hokeje v Mor.Budějovicích je více než historií vlastní hry, historií boje o vybudování umělé ledové plochy, respektive zimního stadionu.

V pamětní knize města je uvedeno, že roku 1891 bylo kluziště odejmuto se souhlasem obce německému komitétu a dáno do správy Sokola. Z této zmínky vyplývá, že tzv. komitét už několik let předtím zřizoval a provozoval kluziště pro bruslení občanů. Kde se toto kluziště nacházelo, nám není bohužel známo. Je možné, že to bylo na rybníku Mastník nebo za železniční tratí poblíž rybářských sádek.

V lednu roku 1919 zřídila místní vojenská posádka kluziště na loukách pod Heřmanskými kopci a vybírala zde vstupné 20-40 haléřů. V roce 1925 bylo sokolské kluziště na městských sádkách, ale koncem třicátých let 20.st. už za místní sokolovnou.

Kluziště za sokolovnou vydrželo až do konce osmdesátých let 20.st. Zde se bruslilo a hrály zápasy nejprve v denní dobu, později také za umělého osvětlení. Za II. světové války bylo kluziště zřizováno na louce pod sokolovnou, v místech dnešního škvárového hřiště.

To je zhruba vše z historie kluziště a teď něco o pokusech vybudovat zimní stadion v Mor.Budějovicích. Cesta to nebyla rozhodně jednoduchá a krátká. Tato cesta trvala plných 34 let, než bylo naplněno přání mnoha hokejových generací a v našem městě byl postaven zimní stadion.

První pokus proběhl v sezoně 1971/72, kdy předseda národního výboru pan Vašíček byl tomuto projektu velmi nakloněn a vše vypadalo nadějně. Vše ovšem dopadlo jinak. Pan Vašíček nebyl dostatečně loajální vládnoucí komunistické straně a byl ze své funkce odvolán a nový předseda neměl o tuto myšlenku vůbec žádný zájem.

Druhý pokus vybudovat zimní stadion byl v roce 1975/76. V Třebíči se zastřešovala ledová plocha, a proto vznikla potřeba druhé plochy v regionu. Opět to pro Moravské Budějovice vypadalo velmi nadějně, ale dopadlo to stejně jako před čtyřmi lety. Výstavba druhého zimního stadionu v regionu nakonec proběhla v Náměšti nad Oslavou, kde přislíbila pomoc s výstavbou armáda.

Nejnadějnější situace k prosazení výstavby zimního stadionu se naskytla na konci 80. let. Trojice hokejových nadšenců Ing.Jan Svoboda, František Vlk a Ing.Zdenek Stojánek se znovu pokusila prosadit již několikrát zamítnutou výstavbu zimního stadionu. Bylo přislíbeno financování jak městem, tak i za pomoci rezervních fondů tehdejší vládnoucí strany. Velmi pozitivní úlohu tehdy sehrál předseda MěNV pan Černohorský a pan Lapeš, tehdejší předseda OV KSČ. Bohužel a bohudík přišel listopad roku 1989, který dal událostem úplně jiný směr a ze stavby zimního stadionu opět sešlo. Po revoluci měl každý dost svých starostí, a tak jedinou činností související s hokejem byla neustálá podpora Ing. Stojánka a zachování hokejového týmu mužů.

V roce 1995 se podařilo získat pro myšlenku zimního stadion tehdejšího starostu Ing.Nekulu. V letech 1995/96 byla ve spolupráci Ing.Jana Nekuly, Ing. Zdenka Stojánka (předseda HC) a Ing. arch. Martina Krátkého (projektant) zpracována další studie. Přestože tehdejší starosta rozhodujícím způsobem ovlivnil, jak by měl budoucí zimní stadion vypadat, po několika měsících, které byly potřeba na zpracování studie, označil stadion za příliš velký a tudíž finačně příliš nákladný. Celou debatu ukončily záplavy a následný hospodářský pokles v letech 1997/98. Jednou ze zajímavostí této studie navždy zůstane, že byla celá uhrazena výhradně ze soukromých prostředků Ing.Stojánka.

Od roku 2003 se podivnou shodou okolností znovu začalo jednat o výstavbě umělé ledové plochy. Ke konzultacím o podobě zimního stadionu byl opět přizván Ing.Zdenek Stojánek.

Ve spolupráci projektanta, zástupců města a Ing.Stojánka vznikla studie a následný projekt zimního stadionu.Dne 13.4.2004 byly zahájeny zemní práce, dne 21.4.2004 byl slavnostním poklepem položen základní kámen zimního stadionu v Moravských Budějovicích. Po roce a půl stavby, tedy 26.října 2005 v podvečerních hodinách, vstoupil na umělou ledovou plochu zimního stadionu v Moravských Budějovicích první bruslař, respektive bruslaři dva. Byli to pánové Ing. Radek Doležal (místostarosta města Moravské Budějovice) a Ing.Zdenek Stojánek (majitel hokejového klubu v Moravských Budějovicích). Vše se odehrálo měsíc a půl před oficiálním otevřením zimního stadionu.

Dne 4.12.2005 byl slavnostně otevřen zimní stadion v Moravských Budějovicích. Poděkování za tuto mimořádnou věc patří všem, kteří se podíleli na realizaci jedné z největších a pro sportovce ve městě nejvýznamnějších staveb v historii Moravských Budějovic. Poděkování patří zejména Ing. Nekulovi (starostovi města), který stavbu významně podporoval a prosazoval i navzdory tomu, že měl osobně jiné představy o podobě zimního stadionu. Díky patří i zastupitelům města, kteří přes velké množství jednání, neshod a připomínek stavbu nakonec schválili. A také všem těm, kteří hokejistům přáli a zejména všem těm, kteří jim nepřáli, protože to o to víc všechny hokejové nadšence posilovalo a utvrzovalo o správnosti nastoupené cesty. Poděkování patří také Ing.Vlastimilu Bařinkovi, který pomohl významnou měrou k obstarání finačního zajistění stavby.

Poděkování patří především Ing. Zdenku Stojánkovi za dvacetileté úsilí o prosazení výstavby zimního stadionu v Moravských Budějovicích. Zprvu s partnery, ale později už sám, navzdory mnohému a navzdory mnohým dokázal veřejnost a později i představitele města přesvědčit o potřebě výstavby zimního stadionu.Tím se jasně prokázalo, že žádná myšlenka není předem ztracená a že každou bitvu je potřeba vybojovat až do konce.

V této stati byly částečně použity informace a data shromážděná v seminární práci „Historie hokeje v našem městě“ studentů gymnázia Lucie Mištové a Radka Tomana.

výstavba probíhala od roku 2003 do roku 2005
zahájení provozu - 4.12.2005
technologie - nepřímé chlazení - chladící medium ethylenglykol
rozměry hrací plochy - 57x27m
mantinely - plastové s nástavbou z tvrzeného skla
výška haly ve vrcholu světlíku - 12,11m
osvětlení - původně výbojkové - 91ks svítidel x 400W, v současné době LED osvětlení
počet šaten - 5 + šatna pro veřejnost + 3 šatny pro HC Moravské Budějovice 2005
kapacita hlediště - 1350 stojících diváků
parkoviště u ZS - 3 autobusy + cca 30 osobních automobilů
možnost občerstvení - bar "U Žihadel" + nápojové a cukrovinkové automaty