"Jít do Budějovic pro mě bylo variantou číslo 1," říká N. Hovsepjan

Přinášíme vám rozhovor s útočníkem Norairem Hovsepjanem. Hokejista s arménskými kořeny toho už ve svém hokejovém životě zažil spoustu. Co vše nám řekl?

Noriku, zápas v Novém Jičíně se výsledkově nepovedl. Kde byla podle vás hlavní příčina porážky?

No ono se nám nepovedlo už víc zápasů.  Jsem tady krátkou dobu, ale v obraně hoříme. Jsme schopni hrát dobře, ale pak přijde moment, kdy dostaneme góly z dorážek, což nás každý zápas stojí body.

Na druhou stranu o jeden jediný gól Žihadel jste se dnes postaral právě vy při vlastní přesilovce. Jak se ta situace udála?

Tohle bych moc neřešil. Vystřelil jsem přes hráče při přesilovce a spadlo to tam. Ale byl bych spíše rád za týmové body. Už se to valí nějakou dobu, ale věřím, že se probereme, a to vítězství přijde,

Je něco pozitivního, co si lze z utkání na severu Moravy odnést?

Pozitivní nevím. Začali jsme hrát až druhou třetinu. Ta první byla od nás odevzdaná, byli jsme u všeho druzí. Trenéři nám v kabině všechno řekli a do druhé třetiny jsme šli jako jiný tým. Byli jsme i lepší, ale nedali jsme góly a bez gólů se nevyhrává.

Nyní konkrétně k vám. Narodil jste se v arménském Jerevanu, to není zrovna místo zaslíbené lednímu hokeji. Jak jste se tedy k tomuto sportu dostal?

Přijeli jsme s tátou do Čech a žili v Praze v Letňanech vedle zimáku. Tam už mě nohy vedly samy.

Sezony 2016/2017 a 2017/2018 jste odehrál v arménském klubu Aratrat Jerevan, který v té době hrál druhou nejvyšší hokejovou soutěž v Bělorusku. Jaká je vlastně úroveň arménského hokeje?

Úroveň arménského týmu byla kvalitní. Většina kluků byla z Ruska, takže si prošli ruskou hokejovou školou.

Co fanoušci? Kolik jich chodí podporovat místní týmy?

Tak hráli jsme běloruskou ligu a domácí stadion jsme měli v Bělorusku dvě hodiny od Minsku. Na zápas chodilo 800-1500 lidí, ale stadion měl kapacitu 6 tisíc lidí, takže se to ztratilo.

Loňskou sezonu jste strávil v Orlové, kde se vám velmi dařilo. Byla to zatím vaše nejpovedenější sezona?

Ano v Orlové jsem byl spokojen. Ale bylo to tam taky těžké. Doslova jako tady. Měli jsme po devíti kolech 0 bodů a řešilo se, co dál. Ale pak jsme vyhráli zápas v Šumperku, což bylo největší překvapení ligy a pak ten tým začal fungovat jinak. Neřekl bych, že to byla má nejlepší sezona. Nejvíc jsem si užil ročník, kdy jsem hrál ruskou MHL.

Letošní ročník jste zahájil v Řisutech načež jste se přesunul do Moravských Budějovic. Jak se vlastně seběhlo vaše zdejší angažmá?

Byl jsem na zkoušce ve Slavii Praha, tam se se mnou rozloučili a dali mi možnost, že půjdu do Řisut a oni si mě napíšou na střídavé starty. Ale v Řisutech jsem neměl smlouvu. Musel jsem si platit všechno sám, takže se ozval agent, že je v kontaktu s panem Vybíralem. Od té doby bylo jít do Moravských Budějovic mou variantu číslo 1. Pamatoval jsem si tým z minulého roku, ano je to jiný tým, je tu hodně mladých kluků, ale věřím, že parta je dobrá. Fanoušci jsou suproví, pořád chodí a fandí nám. Teď za námi přijeli i do Nového Jičína. Nechceme je zklamat. Ta výhra přijde, věřím tomu, že se začne dařit.

Zeptám se narovinu. Váhal jste, jestli jít do posledního týmu tabulky skupiny Východ?

Jak říkám, těžké rozhodování to nebylo. Pan Vybíral mi dal dobré podmínky. Popravdě jsem nekoukal na to, že jsou poslední a bez bodu. Chci tu pomoct zvednout tým a doufám, že se nám bude dařit. Je to hokejové a malé město. Fanoušci se doteď hokejem bavili, teď prožívají jinou část, ale věřím, že s námi budou až do konce a, že my jim to začneme oplácet tím, že budeme získávat body.

Jak vás přijali spoluhráči? Vedle koho sedíte v kabině?

Spoluhráči mě přijali moc dobře. Je to mladý tým, takže je sranda, a i staří jsou super. V Moravských Budějovicích sedím vedle Davida Horkého, ve Znojmě zase vedle mladých. Parta je tu moc dobrá, já věřím, že jak přijdou první body, tak se to ještě zlepší.

Noriku, na závěr otázka pro odlehčení. V létě jste byl na zkoušce ve Slavii Praha. Potkal jste tam Luboše Hrouzka?

Tak Luboše Hrouzka jsem nepotkal. Myslím, že to natáčeli po večerech, to už jsme na zimáku nebývali (úsměv)

Děkuji za rozhovor