CO OBJEVIL TRENÉR RECH? NOVÝ TALENT V BRÁNĚ - MAXIMILIÁN BAČA

Pro každého hráče je výzva, když odchází z juniorské soutěže do mužského hokeje. Naše další posila bere tento přechod útokem. Maximilián Bača je nový talent z někdejšího juniorského extraligového týmu Vsetína. Právě tam si ho vyhlídl trenér HC Moravské Budějovice Jiří Rech. A co od něj můžete čekat? Pevné cíle, snahu a hlavně dřinu… O tom všem, ale i o mnohém dalším se dočtete v novém rozhovoru

S jakým očekáváním přicházíte k Žihadlům? Co hrálo největší roli při výběru nového angažmá? 

Moje očekávání je obrovské. Těším se hlavně na zkušenosti z nového prostředí. Zatím jsem neměl možnost vidět město, ale zimní stadion ano. A podle toho, co jsem slyšel, se těším na fanoušky, protože atmosféra s nimi je prý úžasná. My uděláme všechno pro to, aby se rádi vraceli na každý zápas. Po ukončení poslední sezóny jsem si sedl s agentem panem Nechvátalem a řešili jsme, co dál. Můj věk už překročil hranici pro juniorku, takže jsme museli přemýšlet o mužském hokeji. Když přišla možnost jít do Moravských Budějovic, tak jsem neváhal ani vteřinu a souhlasil. Při rozhovoru s panem Stojánkem a panem Rechem jsem si vyslechl novou koncepci týmu, která se mi velmi líbí, a chci ji pomoct naplnit. Takže hlavní roli při výběru nového angažmá hrála vize pana Stojánka. 

MOŽNOST UKÁZAT SE JE SUPER

Jak jste již zmínil, manažer klubu nastínil před sezónou novou koncepci klubu. Na všech postech týmu kádr omládl. Myslíte si, že je to cesta správným směrem? 

Je to správná cesta. V omlazování týmu nevidím žádný problém. Právě naopak. Dát možnost klukům ukázat se, že mají na hru v druhé lize, je super. Pro mě to je výzva a myslím, že to tak má každý hráč. Když to řeknu za sebe, ale určitě to platí i pro jiné, tak přechod z juniorky do mužů je náročný, a když někdo z nás dostane příležitost jít nahoru, tak málokdo řekne ne. Takže chci poděkovat, že jsem dostal možnost pokračovat v hokeji a tím i ve způsobu života, který miluji.

Jak se připravujete na nadcházející sezónu 2015/2016?

Moje příprava začala hned po posledním tréninku na ledě. Já osobně jsem zastánce toho, že je nejlepší udržovat se celý rok. Nelíbí se mi program, který je nastavený tak, že po sezóně je volno skoro celý měsíc, dále dva měsíce letní příprava, a pak zase volno. Moje letní příprava trvá skoro 4 měsíce a končí až prvním tréninkem na ledě. Trénuji každý den v týdnu a čtyřikrát z toho dvoufázově. Vždy na konci června začínají kempy, kde si rutinu zpestřujeme i jízdou na kolech. Soboty trávím v brankářských školách, které organizuje můj agent. Dá se tedy říct, že jsem na ledě celoročně.

NECHCI POUZE KOPÍROVAT JINÉ BRANKÁŘE

Jak byste charakterizoval svůj brankářský styl?

Jsem brankář, který se snaží nekopírovat jiné brankáře ze světa. Myslím si, že každý z nás je něčím výjimečný, a na to by se měl člověk soustředit. Někdo má silnou lapačku, někdo si je jistější v rozkleku. Samozřejmě se hokej mění a tím se mění i styl chytání. Když vyhodnotím, že nazrál čas na změnu v určité oblasti, tak to na tréninku nejprve pořádně zkouším. A až na sobě cítím, že už je to 100%, tak si to můžu dovolit přenést do zápasu.

Co čekáte hlavně od svých obránců?

Čekám komunikaci. Komunikace na ledě je strašně důležitá. Nezáleží, jestli to je mezi brankářem a obráncem, anebo trenérem a útočníkem, prostě komunikace musí fungovat. Jsou určitá pravidla jako třeba u situace 2 na 1. Jako brankař chci od obránce, aby měl přihrávku a já střelu. Nebo v oslabení musí vyčistit prostor před brankovištěm. Je toho hodně, ale to už si pak s kluky řekneme před zápasem.

V současném hokeji se od brankáře očekává i dobrá hra holí. Jak se k tomuto moderním trendu stavíte vy?

Práce s holí je po změně pravidel účinná zbraň. Můžu pomoct obráncům, když nestíhají dobruslit puk, a tak mohu zabránit útočícímu hráči v zisku kotouče. Už od páté třídy jsem se učil hrát s pukem. Baví mě to, takže můj postoj je kladný. Pamatuji si dokonce, že se mi povedlo rozbít plexisklo. Na rozehrávce pracuji hodně. Na každém tréninku zkouším, jak střílet do branky, tak i přehodit celé hřiště.

CHYTÁNÍM JSEM SI SPLNIL SEN

Proč jste si vybral post brankaře?

Tak ten den si budu pamatovat do konce života. Byl jsem ve čtvrté třídě, když se mi konečně povedlo přemluvit rodiče. Nejdřív jsem začínal jako hráč. Naučili mě základy, ale i přesto mě to pořád táhlo do branky. Každý tréninkový zápas jsem stál v brance. Já ani nevím, proč jsem si zvolil post brankáře. Bylo to asi něco v hlavě, co říkalo za mě, že chci chytat. Nakonec jsem si splnil sen. Den, kdy jsem si poprvé dal na sebe brankářskou výstroj, bylo vše jasné a od té doby nelituji.

Co vy a trestné střílení? Nad čím přemýšlíte při samostatných nájezdech?

Těžko říct, co se mi honí hlavou. Nějak to nevnímám. Soustředím se na to jediné, co je v ten okamžik důležité – chytnout puk. Co si tak pamatuji, tak za poslední dva roky jsem neprohrál nájezdy, ale hned si jdu zaklepat, ať to nezakřiknu. Je to hodně o tréninku. Čím více nájezdů řešíte, tím je to pro vás lepší. Svou roli hraje také psychika.

MÝM POHONEM JSOU FANOUŠCI

Jaký máte plán v novém klubu?

Naprosto jasný. Chci co nejvíce pomoct manažerovi, trenérům a klukům dojít k vytyčenému cíli. Udělám všechno pro to, abychom se hokejem bavili a měli radost z výhry. Jestliže prohrajeme, tak chci, aby šlo znát, že jsme do toho dali všechno. Chci dát lidem důvod se vracet, protože podpora fanoušků je k nezaplacení. Člověk vnímá prostředí a výjimkou nejsou ani hokejisti na ledě. Když slyšíte povzbudivá slova, tak se hned mysl nastartuje.

Tým HC Moravské Budějovice postupně odhaluje své žolíky. Co si myslíte o posilách Václavu Jarošovi a Romanu Mikešovi?

Oba hráči zapadají do koncepce klubu. Dokonce jsem bavil s panem Stojánkem o Romanovi. Říkal mi, že za HC MB nastoupil v minulé sezóně k 6 zápasům a udělal 10 bodů, což je skvělý průměr. Věřím, že se mu bude dařit i nadále. S Václavem se sice ještě osobně neznám, ale vím o něm hodně. Díval jsem se na jeho statistiky, má strašně moc zkušeností. Četl jsem rozhovory s hráči a musím říct, že tady ta sezóna bude podle všeho výborná ve všech směrech.

Máte pravdu – letošní sezóna bude plná změn. Jak to prožíváte vy? Máte z toho dobrý pocit?

Prožívám to tak, že se už nemůžu dočkat prvního tréninku na ledě, prvního zápasu… Zkrátka se těším na všechno! Každá změna s sebou nese něco nového i nové pocity. Pocity jsou úžasné, už jen stačí odmakat letní přípravu a s chutí nastoupit na led. A hlavně vykročit správnou nohou do nové sezóny.