ŽIHADLA ODLÉTAJÍ ZA SOVAMI. NIKOLIV DO ATHÉN, ALE BRNA!

Východní skupina druhé ligy má ve středu 14. 10. na programu již 10. kolo. Los soutěže určil na tento den Žihadlům soupeře, kterému se v současných ledových ligových bitvách dosti daří a z tohoto důvodu prozatím okupuje druhou příčku tabulky (s bilancí 6-2-0-1, 31:22, 22b), za suverénním rychlíkem z Frýdku-Místku. Vhození úvodní buly (nedaleko legendárního fotbalového stadionu Za Lužánkami) je naplánováno na 18:00 hodin.

Vznik VŠTJ Brno (= Vysokoškolská tělovýchovná jednota) je datován k roku 1963, kdy začal působit jako jedna z nástupnických organizací rozštěpené Slávie VŠ Brno. Podíváme-li se blíže na novodobou historii oddílu, musíme naši pozornost směřovat především na rok 2004. Tehdy totiž nastal zcela nový začátek odstartovaný odkoupením druholigové licence od vyškovských Žraloků. Vysokoškolské mužstvo (tehdy, stejně jako Kometa Brno, působící v hale Rondo) bylo zařazeno do skupiny Východ třetí nejvyšší soutěže. Hráči se sovou na prsou si ve své první sezoně vedli zdatně a i když jim ve čtvrtfinále vystavil stopku Šternberk 1:3 na zápasy, povedený ročník se promítl do dalších let jejich činnosti. Ostatně již v ročníku 2005-06 Technika ve druhé lize hrála zcela zásadní roli, když se její pouť zastavila až v baráži o první ligu, jejíž první polovinu suverénně ovládla. Pak se ale začala projevovat únava a další negativní vlivy, kvůli kterým nakonec skončila za Prostějovem a Havlíčkovým Brodem na třetím (a tedy prvním nepostupovém) místě. Stejného výsledku dosáhl klub i v ročníku 2007-08. Taktovka Jaroslava Becka a v prosinci 2006 otevřená Hokejová hala dětí a mládeže měly na místní hráče jednoznačně pozitivní vliv, především v play-off, do kterého vstupovali až z pátého místa po základní části. Přesto se bez větších problémů dostali až do kvalifikace o první ligu, v níž se utkali s Benátkami nad Jizerou a Chrudimí, přičemž o možný postup se prali až do posledního utkání. Nakonec to nestačilo a následující dvě sezony nabídli scénář, při jehož naplňování fanoušci Sov jen se smutným sentimentem vzpomínali na vynikající výsledky, kterých jejich sportovní hrdinové dosáhli v předchozích letech. Vypadnutí v předkole 2009 ještě s hořkostí strávili, ale když v létě téhož roku byl „A“ tým přinucen (vinou vnějších okolností) opustit Hokejovou hala dětí a mládeže, což předznamenalo totální rozpad hráčského kádru, zbyly jim jen oči pro pláč. Vysokoškoláci nakonec v ročníku 2009/10 našli azyl na zimním stadionu v Blansku, jenže výsledky rozhodně nepůsobily jejich příznivcům radost. Sedmá sezóna Techniky ve druhé lize (2010/11) znamenala další změny domácího prostředí. Nejprve se „áčko“ hned na jaře přesunulo z Blanska do Rosic a posléze zpět do staré známé brněnské haly v Ponavě. Ačkoliv i tento ročník skončil umístěním, které nezaručovalo postup do vyřazovacích bojů, získaný entuziasmus vedl k bodovým hodům v následujících dvou letech. Toto období se kryje s existencí druholigové skupiny Střed a Sovy v nich navázali na dva skvělé výsledky z nedávného období (mimo jiné se právě do této fáze datují jejich první soutěžní zápasy se Žihadly). V roce 2012 se probily až do finále, ve kterém je však zastavili 1:3 na zápasy Drtiči z Hodonína. Takřka přesně za rok jim ovšem porážku vrátily a po vítězství 3:2 na zápasy si proto mohly opět vyzkoušet atmosféru bojů v baráži o první ligu. Ani do třetice v ní ovšem neuspěly, v pětičlenném pelotonu skončily předposlední a jen z povzdálí tak mohly pozorovat radost udrživšího se Berouna a křepčení postoupivšího Havířova. V posledních dvou letech vypadla Technika vždy ve čtvrtfinále, přičemž především poslední nepovedená série s opavským Slezanem (0:3 na zápasy) ji může mrzet dosud. Každopádně toto vyřazení sebou nepřineslo mírnou změnu názvu týmu, ve kterém tradiční zkratku VSK (= Vysokoškolský klub)  nahradila klasická písmena HC. Skutečný důvod byl zcela prostý – muži se po loňské sezoně odštěpili od mládeže, které byla klasická tři písmena v názvu ponechána.

Letošní výsledky Brňanů v přípravě byly výtečné, přestože v ní nečelili žádnému špičkovému soupeři. Ze šesti utkání zvítězili celkem pětkrát, i když jedenkrát až na samostatné nájezdy (s Břeclaví). Podlehli jen hodonínskému Baníku v odvetě na jeho ledě. Pro osvěžení připomínáme, že jedním z týmů, který ji dvakráte prověřil, byly Moravské Budějovice (doma jsme podlehli 1:6, ale odveta v Brně se nesla ve zcela odlišném duchu a skončila až po boji fotbalovým vítězstvím domácích 1:0). Zdejší dlouholetý hlavní kouč Roman Kaňkovský si tedy na výkony v této fázi přípravy rozhodně nemohl stěžovat.

Jím vedenou kabinou, vyznávající černo-bílé barvy, se před prvním vstupem na ledovou plochu prohnal slušný vítr. Z pracovních důvodů ukončily své kariéry některé místní opory, např. Tomáš Klimeš, Michal Maršálek či bratři Odehnalové. Oproti tomu Jaroslav Chvátal kývl na nabídku Boskovic, brázdících zamrzlé vody krajského přeboru. Místo nich se vedení rozhodlo angažovat talentované mladíky. Z Komety nepřišel pouze nadějný juniorský gólman Pavel Jekel (dostávající více příležitostí nežli jeho zkušenější kolega Josef Novák – prozatím odchytal sedm zápasů z devíti), ale rovněž beci Štěpán Koukal, Jan Sedlák a Adam Šidák. Z anglického klubu Bracknell Bess se (po téměř třech letech) vrátil vyztužit zadní řady Pavel Strýček, z nedalekého Vsetína pak Filip Vrba. Útočnou sílu mančaftu zvýšil návrat Patricka Brzobohatého ze slovenského angažmá, který se tak opět v jednom družstvu setkal se starším bratrem Michalem. Z Havlíčkova Brodu dorazil zlepšit ofenzivu Jan Boček, z jihlavské Dukly pak Jakub Kadlec. Zmíněn by měl být také mrštný devatenáctiletý Jan Polesný, posila ze sparťanské juniorky. Přestože změn tedy proběhlo dosti, v kádru i nadále nalezneme tahouny typu defenzivní jistoty v podobě kapitána Jana Habrovce nebo velezkušeného Davida Havíře, který ještě před rokem a půl hrál finále extraligy v dresu Plzně proti Zlínu. O prověřování kvalit sítí za zády hostujících brankářů by se starají kupříkladu Petr Jurča, Karel Benýšek nebo Ondřej Látal.

Snaze držet krok se špičkou tabulky dokládají i prozatímní výsledky analyzovaného týmu. V prvních pěti kolech postupně porazil doma Hodonín 4:3, Nový Jičín 3:2 i Karvinou 3:1. Uspěl i při těžkých venkovních výjezdech, konkrétně ve Vsetíně 5:3 a v Porubě 3:1. V šestém kole jej však v Hokejové hale dětí a mládeže povalil Frýdek-Místek 0:2 a jako by Sovy tato skutečnost zastavila v rozletu. V následných mačích s tabulkově slabšími celky si již totiž nevedly zdaleka suverénně i když zvítězily v Kopřivnici 4:3, ale až po samostatných nájezdech, nad Břeclaví 4:3 a naposledy v sobotu v trápícím se Valašském Meziříčí 5:4 v prodloužení.

Mezi hráče nejpilněji sbírající kanadské body nalezneme tato jména -  v čele je zmiňovaný vůdce Jan Habrovec (9 z. 0+11), dokazující svými přesnými pasy směřujícími na hole spoluhráčů mimořádný přehled o hře. Následuje útočník Petr Jurča (9 z., 5+5) a opět výše uvedený David Havíř (9 z. 6+2), mazák protřelý mnoha extraligovými souboji. Už to, že na prvních třech místech nalezneme dva beky o něčem svědčí. S mírným odstupem se na čtvrté místo řadí Peter Bustin (7 z., 1+5) a další střípek defenzivní mozaiky Jan Sedlák (9 z., 1+5).

Vosy tedy po neočekávaném vítězství v Hodoníně a sobotním nepovedeném utkání se Vsetínem čeká parta spoléhající nikoliv na útočnou kanonádu, nýbrž zabezpečenou obranu (po Frýdku-Místku a Vsetínu nejlepší v soutěži). Její nebezpečné protiútoky se nohou během utkání stát vysloveně smrtícími. Družina koncentrovaná kolem Jiřího Recha si právě tuto okolnost bude muset pohlídat, ideálně ruku v ruce s disciplinovanou a trpělivou hrou, která přinesla své bodové plody po zápasech se Slezanem a u Drtičů. Ke kýženému úspěchu zajisté nepřispěje časté vylučování, ať již odměněné menším nebo vyšším trestem, jak tomu bylo v posledním víkendovém trápení s Valachy. K potencionálnímu bodovému zisku mohou přispět i lídři kanadského bodování černožlutých – duo útočných Lukášů PATÁKA (9 z., 5+5) s HAVLEM (8 z., 5+5), Filip MATĚJKA (9 z., 5+4) nebo sedmibodové trio Ondřej PĚŠKA (9 z., 3+4), Roman MIKEŠ (9 z., 4+3) a kapitán Ladislav RYTNAUER (9 z., 2+5). Z beků se nejvíce daří sbírání bodů Tomáši JAKEŠOVI (6 z., 1+5).

To nejdůležitější o soupeři:

Rok založení: 1963

Klubové barvy: černá a bílá

Největší úspěchy: 3x postup do baráže o první ligu (2006, 2008, 2013) – bez postupu

Loňské umístění: 4. po základní části, 5. celkem, ve čtvrtfinále porážka 0:3 na zápasy s HC Slezan Opava

Hala (kapacita): Hokejová hala dětí a mládeže (500 míst) Hlavní trenér: Roman Kaňkovský

Sportovní manažer: Vlastimil Odehnal st.

Kapitán: Jan Habrovec

Oficiální vebové stránky: http://www.hctechnika.cz/

Vzájemná bilance (z pohledu M. Budějovic):   4   0-1-0-3   9:17   2b

Nejvyšší vítězství: 4:3 PP (1. 12. 2012 v MOB)

Nejtěsnější vítězství: viz předchozí řádek

Nejtěsnější porážka: 2:4 (16. 1. 2013 v BRN)

Nejvyšší porážka: 2:6 (27. 2. 2013 v MOB)

Poslední soutěžní zápas: viz předchozí řádek, 36. kolo základní části II. hokejové ligy – skupina Střed.

Pro ty, kteří nedorazí přímo na místo, bude připraven klasický textový online přenos na http://www.onlajny.com/match/index/date/2015-10-14/id/158683.

Další zápasy desátého kola (v závorce uvedeno umístění v tabulce a aktuální forma v posledních pěti zápasech, V = výhra, P = prohra):

HC RT TORAX Poruba (4, P-V-V-V-V) vs. HC LVI Břeclav (9, V-P-P-P-V) – Ostravané válí, vycení na ně Lvi tesáky a odvezou si na jih nějaký bod?

VHK Vsetín (3, P-V-V-V-V) vs. HC Slezan Opava (6, P-V-P-P-V) – Vsacanům se náramně líbí na vítězné vlně, dokáží je z ní Slezané srazit?

HK Nový Jičín(7, V-V-P-V-P) vs. SHK Hodonín (5, V-V-V-P-P) – umožní Drtiči domácím spravit si chuť po jejich jedenáctigólovém debaklu ve Frýdku-Místku?   

HK Frýdek-Místek (1, V-V-V-P-V) vs. HC Kopřivnice (10, P-P-P-P-P) – zaplatí nováček na ledě lídra proklatě vysokou hokejovou daň?

SK Karviná (11, P-P-P-V-P) vs. HC Bobři Valašské Meziříčí (12, P-P-P-P-P) – prokoušou se Valaši skrze obranu domácích na předposlední místo tabulky?